|
Společná fotka z trampské plavby po Murray River v Jižní Austrálii. Ahoj všichni, Jen strohé Peldiny poznámky, protože při přejezdu dun se opravdu zapisovat nedalo, a po jejich přejezdu jsme si už zase prd pamatovali. Ale poznali jsme tak zajímavá místa, že by byla škoda to nezaznamenat.
Náš cíl: Simpsonova poušť je ... zobrazit detail
KIMBERLEY 2017 podle Peldiných jedovatých zápisků
(neobsahují popis přírodních krás, kterých jsme si na cestě bohatě užili, což popsal moc hezky František, ale jsou to poznámky z momentů, které by zapadly, a to by bylo škoda. Snad vám budou připomínat
... zobrazit detail
Trampování v Austrálii je jen maličko odlišné od čundrování v Čechách. Pro mě především v tom, že
nespím jen tak pohozena na zemi ve spacáku. Ne že bych se bála, že budu spacák sdílet s někým
dvounohým (třeba přítulným kamarádem), ale pořád jsem si nezvykla na pocit, že se budu o spacák dělit
s někým čtyřnohým (třeba přítulným krokodýlem), šestinohým (třeba komáři a mouchy v počtu milión),
osminohým (třeba pavoukem velikosti zálesácké dlaně) a hlavně s těmi beznohými - hady, kteří jdou do
spacáku sice za teplem, a ne za mnou, ale mnoho místních druhů je schopno otrávit spolehlivě celou
trampskou osadu. Takže já používám na spaní ... zobrazit detail
Slyšela jsem od pravověrných trampů o tom, že trampem se může člověk stát snad jen v lůně
matčině či snad někde po cestě, ale potom už nikdy. Prý i kdyby ti sudičky zalamovaly palec jak
chtěly, už z tebe trampa nevymáčknou. Moje vrozená drzost mi dovoluje nesouhlasit, a to dokonce i
s trampy, a navíc i s ortodoxními a myslím si, že trampa nedělá zelené oblečení a usárna, ale Tramp
- to je něco uvnitř člověka, v jeho myšlení, chování, v jeho duši a srdci. Nekamenujte mě, prosím,
nechci o tom dál polemizovat. Berte předchozí řádky ... zobrazit detail
Hurá! Honza bere mě a Taťku do Las Vegas obřím náklaďákem - truckem. Vyjíždíme ze San Diega s nákladem vrat, se soumrakem a s upovídaným řidičem. "Vždycky jsem toužil řídit velký auta. V Československu jsem to zkoušel k tirákům, ale jezdil jsem jen po republice a časem jsem konečně pochopil, že s mým kádrovým profilem mě za hranice nikdy nepustí. Tak jsem musel fouknout. V Německu jsem měl zázemí, ale já chtěl do Ameriky. Amerika a trucky - to pro mě vždycky byly symboly svobody a volnosti...."
"Jéžiši, voni by tě snad spálili!!! Nojo, kluci uklízeli na půdě. Kupa starých verků nachystaná u kamen. Ale ty přece nejseš starej verk."
Jedem středem Austrálie. Brácha, jeho žena Petra a já. Valíme, co to dá, chceme stihnout západ slunce u Uluru, jednoho z největších monošutrů světa. Co to dá je nejvíce závislé na výkonu našeho vozidla - stařičké dodávečky, koupené na začátku pobytu za co možná nejméně klokaních dolarů. Sláva, s vypětím všech sil a nervů stíháme mohutný zážitek. Zapadající slunce mění barvu skály
... zobrazit detail
Pokusím se vás chvíli otravovat historkou z našeho osobního, jachtařského středověku. Poprvé jsme vyrazili na loď a pod vedením zkušeného kapitána, jsme se snažili neutopit sebe, ani loď a občas jet tam, kam chceme my a ne ten škodolibý vítr. Pravda, mně se to dařilo ze všech nejméně. Třetí den plavby okolo ostrova Elba se mi zdálo, že je proti mně nejen vítr, ale i kapitán, manžel, Poseidon a vůbec celý svět. Znáte to, ponorka ze dvorka.
Líbilo se mi v každé zemi, všude bylo něco, na co civíte s pusou otevřenou. Sbíráte zážitky a opatrně je navlékáte na nit vzpomínek, až z nich vznikne vzácný šperk.
Den první
DEN PRVNÍ
Ahoj Brácho,
|