|
VÁM PŘEJI Z PODZIMNÍ AUSTRÁLIE
Tohle jsou moje letošní, dvojjazyčná, velikonoční vejce. Z nedostatku barev jsem použila manželovy barvy na auto - zlatou a stříbrnou metalízu. Vypadá to, že máme slepici, která snáší zlatá a stříbrná vejce. No šikla by se. Ta miska s pravým, krásným, českým cibulákovým motivem je Made in Korea.
O ZÁKEŘNOSTECH JAZYKA A JAZYKŮ
aneb Jak to tady válčím
DÍL DRUHÝ - Jak jsem uklízela Austrálii
Jednou z mých aktivit, které jsem si nasadila jako pracovní terapii proti stesku po domově je to, že jsem začala chodit ke skautům. Pomáhám s oddílem dětí 9 -11 roků. Jsou fajn, dětem je jedno, že tu angličtinu matlu, něco se učíme a je sranda. Jednou jsme se učili dělat bumerang, nevrátil se nikomu. Naproti tomu, když jsme se učili práci s kompasem, tak jsme se vrátili všichni.
Dříve mě skauti povětšinou štvali spoustou pravidel, zákazů, příkazů a polovojenskou kázní, ale uznávám, že idea je to dobrá a spousta nás trampů se zrodila tím, že nám junácká košile byla příliš těsná nebo že skauty komunisté zakázali. Zatím jsem tady uniformu odmítla, protože šátek mě škrtí jak anakonda od dob, kdy jsme povinně museli být za pionýry. Ovšem odznak labradorských skautů mě hrozně láká protože - tomu nebudete věřit - mají ve znaku pelikána. Což považuju nejen za znak, ale i za znamení. Taky jejich prkenná klubovna by se klidně hodila i do Stínadel a voní dřevem stejně, jako moje chata v Čechách.
Prvního března je celoaustralský den za čistotu Austrálie. Clean up Australia day - něco jako uklízecí den a my jsme se skautama vyrazili uklízet jeden ostrov v zálivu. Ostrov je oblíbeným místem rybářů, kteří přijíždí na lodích, výletníků na kempování, ale taky vln, které sem přináší kdejaký neřád. Loď z místního Mořského světa - Sea Worldu nás vysadila na ostrově se zásobou vody, opalovacího krému a plastových pytlů. Byla neděle a 35 stupňů Celsia. Když se naše rota dětí a vedoucích s pytli vylodila, jen málokteří z výletníků se přidali. Popravdě se přidal jen jeden tatínek s dcerkou.
No a jak tak sbíráme, výletník, sedící ve svém kempingovém křesle kousek ode mě, zahodí plechovku od nějakého sajrajtu, který právě dopil. Stačil můj jediný pohled a on hned věděl, co provedl. Jenže ne aby se zvednul a šel to sebrat. Pěkně vsedě na tom křesle se začal omlouvat: "Promiň, já jsem si to neuvědomil. Můžeš to sebrat." Rozumějte, to nebylo: "Můžeš to sebrat?" To bylo oznámení: "Můžeš to sebrat." Chtěla jsem mu říct něco v tom smyslu Zvedni zadek a seber to sám. Ale jak jsem byla vytočená (teda já bych to anglicky nevěděla ani nevytočená), tak jsem mu řekla: "Ty neseš svoji díru do prdele a jdeš to sebrat, ty bastarde!" I kdybych mluvila česky, tak by z tónu mého hlasu poznal, že jde do tuhýho, takže vykmitnul a plechovku hodil do mého pytle.
Ovšem touhle větou jsem se zapsala do historie místního skautingu, malí skautíci mě okamžitě začali milovat. U jejich vedoucích jsem se s takovým pochopením nesetkala, přestože jsem vysvětlovala moji nechápavost pro to, že v angličtině je pro řitní otvor jedno slovo a že ho David například pro kolemjedoucí řidiče používá běžně. Zatím se stále bojím, že mi nařídí bobříka mlčení.
Skautským pozdravem se loučí Pelda
www.scouts.com.au
http://www.cleanup.com.au/au/
Fotogalerie .... zobrazit detail