TYPICKY ČESKÉ & TYPICKY AUSTRALSKÉ
Tentokrát chci napsat o dvou typických věcech - jedna z mé rodné hroudy a druhá z klokaního drnu.

Škodovka v Austrálii
Škodovka přišla do Austrálie s autem a s reklamou. Čas od času je vidět v televizi, jak skupina nadšenců na pláži staví z písku model auta v životní velikosti. Nakonec se z písku vyklube Škodovka a nadšení spolusledovatelů mně vždycky zahřeje u srdíčka. A co mě u něj zahřeje podruhé je to, že nikde není zmínka o firmě Volkswagen a taky to, že všude je Škoda psaná hezky česky s háčkem na s. Co na tom, že z úst Australanů to zní stejně Skoda, my víme svý!
Posílám vám jednu fotku reklamní tabule na melbournském letišti, na velice frekventovaném místě. Škodovka se se svými výrobky nekrčí nikde v koutku, nemá proč. Cena auta je tak trochu vyšší australský průměr, ale moc jí to sluší.
Kdo nevěří, ať na tenhle web běží
http://www.skoda.com.au/index.asp
http://www.skoda.com.au/makingof.asp
Určitě je tenhle příběh lepší, než zážitek, který mi vyprávěl kamarád. Byl o tom, jak kdysi chodil každý den v Melbourne do práce okolo stařičkého auta značky Škoda, které mělo za oknem hrdě značku CZ ale taky v angličtině napsanou cedulku: "Prosím neodtahovat. Čekám na náhradní díly."

VEGEMITE vysloveno vedžemajt
V každé zemi se snažím ochutnat místní jídlo, potravinu, něco typického k nacpání břicha. Vždycky! I kdyby mě to mělo stát průjem. Teď se o něco podobného pokouším více než rok v Austrálii a ne a ne TO pozřít. TO se jmenuje - Vegemite.
Ačkoli mně tento fakt stále připadá k neuvěření - Vegemite je potravina. Pro Australany naprosto famózní, životně důležitá a nezbytná. Vyrůstají na ní jako děti, dodává energii pracujícím, stárnou s ní i umírají. Já mám pokaždé pocit, že bych umřela při jejím polknutí.
Stručný popis - je to černý a smrdí to. Podrobněji - vzhledem se dá přirovnat k hustým švestkovým povidlům nebo starému mazadlu na železniční výhybky, který měli v kýblu nádražáci pochodující okolo kolejí, případně k hódně vyjetému motorovému oleji. Vůní má blíž k tomu oleji a mazadlu. Chutí nebo spíš nechutí se nedá přirovnat k ničemu lidskému.
Byla uklohněna poprvé už v roce 1923 australskou společností Freda Walkera. Vegemite jméno bylo vybráno náhodně z klobouku Fred Walkerovou dcerou. Vege je část znamenající zelenina, druhou část jsem našla ve slovníku jako roztoč nebo klíště. To by odpovídalo, té chuti se tak hned nezbavíte. Srandovní je, že zakrátko byla tato značka prodána americké firmě Kraft Foods, která Vegemite vyrábí dodnes. Ale to je pro Australany vedlejší, protože Vegemite je jejich stejně jako klokan, ale ten chutná mnohem líp. Mnoho Australanů používá frázi "šťastný, malý Vegemite" pro popis spokojeného dítěte. Kdo chce důkaz, tady si může vyslechnout oblíbený dětský song opěvující tuto lahůdku http://www.youtube.com/watch?v=vaESxxvCCFk
Mohu na holý pupík přísahat, že tenhle popěvek znají Australané každého věku, stejně jako každý Čech bude vědět, přes kterou obilninu skákal pes. Vegemite je vyráběna z pivovarských kvasnic (ze sladového zbytku při výrobě piva). Ty se v chuti opravdu nezapřou a dodávají vitamín B. K této základní ingredienci se přidává zelenina, koření a taky sůl. Celkový výsledek se nedá srovnat s ničím a nenapadá mě nic, čím bych vám ji mohla připodobnit. No možná kdybyste osolili ten vyjetej motorák... možná rozmixovat kvasnice se zeleninou, osolit a nechat týden na sluníčku... možná kdybyste si kousli do kostky maggi, můžete být stejně blízko poblití jako po pozření Vegemite. Já ji taky pro uklidnění australských kamarádů jako maggi do polévky používám. I obyčejnému kuřecímu vývaru dodá takový exotický říz. Ale nesmí se přehnat dávkování, při větším množství udělá i z obyčejného kuřecího vývaru nepoživatelný vopřivosloup, který vám stočí pusu do kornoutu, oči vám budou kroužit šejdrem jak po slezení s kolotoče, který zapomněla obsluha vypnout, a žaludek vám sousto vrátí aniž poděkuje. Na besedě v Melbourne mi jeden pán prozradil tajemství vhodného použití této pochutiny: "Musíte jí na toast dát jen málo, tak málo, že je nejlepší tam nedat vůbec žádnou." Minulou cestu mi tato pochoutka zůstala utajena a kdybych se s ní nepotkala i během téhle cesty, mohla jsem být ušetřena ztráty jednoho ideálu. Jsem přesvědčena, že ani slavný vojevůdce Lucius Licinius Lucullus by ji nezařadil do menu svých ještě slavnějších hostin. Pro ochutnávku nějaké místní typické potraviny budu muset k původním obyvatelům na velké červy (larvy blanokřídlého hmyzu), což proti Vegemite musí být kulinářská lahůdka.
Podle mě je na doplnění vitamínu B lepší pivo pít než jíst. V současné době se zabývám průzkumem - jelikož je vitamín B účinný prostředek proti padání vlasů, otáčím se za každým Australanem (čistě z vědeckých důvodů) a pozoruji, jestli jsou proti plešatění odolnější než muži z jiných krajů světa. Australští chlapi mají přísun béčka nejen ve Vegemite, ale i v pivu, v jehož spotřebě Austrálie předstihla i takové pivní velmoci jako je naše vlast. Výsledky vám sdělím a případně začnu brát objednávky na dovoz černé, smrduté pasty. Ale možná bude přijatelnější užívat ji zevně.
Článek vyjadřuje názory autorky a vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Klidně do toho jděte, třeba vám bude Vegemite chutnat.
Někdy vám popíšu další typickou australotinu - bumerang. Ale až mi zmizí ta boule na hlavě (vrátil se, ovšem děsně rychle).
Good luck Škodovce a dobrou chuť odvážným sebevrahům k Vegemite přeje Marta.

P. S.
Poslala jsem vzorek mým bývalým nádražáckým kolegům s prosbou o analýzu. Majka provedla průzkum. Cituji: "Zajistila jsem vše tak, že každý ochutnal, aniž by věděl pocity z ochutnání těch předchozích. Nejlepší byla Maruška, která ten fujtafl ochutnala první. A taky byla nejstatečnější. Sedly jsme si k tomu a celé natěšené jsme si obě nabraly na půl lžičky. Maruška to do sebe hned kopla celý a snad se ani neušklíbla. Já jsem začala opatrným olíznutím a myslela jsem, že z tý chuti padnu. Naštěstí jsme tam měli rozdělanou bombošku a ta nás zachránila. Další byl na řadě Míra. Ten si nabral jen trošku a poslouchala jsem ho pak skoro celý den, jakej je to hnus. No znáš ho. Pak byla Markéta, ale to už jsem nebyla v práci. Svoje pocity z takové lahůdky mi jasně dala najevo v icq lebkou. Pak byl Ruda, ten to šel radši rychle zajíst obědem. Vzápětí na to Katka, té z toho bylo dlouho blbě. No a Boženka prý skoro zvracela a utíkala na záchod. Ta to chudák asi odnesla nejvíc. Ale chce to vzít na ochutnání partě na vodu. Abych ti řekla, dlouho už jsem takový fujtabl nejedla. A to můžu říct, že jako dítě jsem chodila na maggi v kostkách a chutnalo mi to. Jenže tohle se ani tomu maggi zdaleka nepodobá. Ono se to vlastně nepodobá vůbec ničemu. Možná tomu mogulu, jak jsi psala, ale ten jsem fakt neochutnala, takže podoba jen podle vzhledu, možná by mogul byl chutnější. Vůbec nechápu, jak to někdo může jíst, natož zbožňovat."

A teď si Boženka veze pár vzorků pro partu na vodu. Doufám, že neznečistí vodní tok Vltavy.