Toulky Marta

Austrálie 2007 - 2008




PŘÍBĚH JENOM PRO ŽENSKÝ, MUŽŮM VSTUP ZAKÁZAN!
ale mužským vše vynahrazuju ve fotkách (stará auta, mladá děvčata)

Ženský, vy to pochopíte....
Na cestách jsem jednoho dne přijela k příteli, který je vždy nesmírně pyšný na to, jak před mým příjezdem vygruntuje celý byt. A jak už to obvykle u ješitných tj. u všech chlapů bývá, nikdy tuto svoji zásluhu neopomene jen tak mezi řečí asi dvacetkrát zdůraznit.

           Tentokrát jsem se ovšem z přebytku deště a z nedostatku jiné činnosti pustila do úklidu. Přes veškerý přítelův odpor a pádný argument, že "je přece uklizeno". Po chvíli vysávání mi něco zkratlo v hlavě, vypnula jsem bzučící mašinu a šla jsem za přítelem do pokoje, kde trucovitě koukal na televizi. Přitulila jsem se k němu a přímo do ucha jsem mu něžným hlasem šeptala: "Chceš vidět skrytá místa, která žádný muž nikdy v životě neobjeví, na která si žádný muž za celý život nesáhne, která zůstávají mužům po celý život utajena a o jejichž existenci žádný muž nemá ani ponětí?" Přítelova hlava souhlasně kývala jak palmová větev za silné bouře, očička mu zářila jako mnohasetwatový Edisonův vynález a jeho ruka se přikrádala k částím mého těla, kde jistojistě předpokládal tajná místa najít.

Něžně jsem ho za tu ruku vzala a se slibným pousmáním a přivřením očí jsem jej odvedla na prohlídku uklizeného bytu. Ukázala jsem mu prostor za otevřenými dveřmi do koupelny, které on nezavírá, takže podle mužského úsudku zde není místo pro špínu. Odhalila jsem mu prostor mezi ledničkou a kuchyňskou linkou, o kterém do svých padesáti neměl ani šajn. Jako na dveře do třinácté komnaty koukal pod myčku nádobí, kam škodolibý průvan ukrývá chuchvalce prachu z kuchyňské dlažby. Opravdu upřímně se podivil, že kuchyňský odtah neodtáhne všechen sajrajt, ale mnoho ho zůstane usazeno právě na odtahu. Na to, aby se přesvědčil, že nelžu a že zemská gravitace je opravdu tak zlomyslná a usazuje prach i tam, kam on nevidí, si vzal dokonce židli. Smutnýma očima potom prachu na horních skříňkách vyčítal, jak to tak přijde, že samovolně nesublimuje do vesmírného prostoru, a sám sebe chabě obhajoval tvrzením, že je to výš než jeho oči. Ale dobře pochopil, že s argumentem "prach je jen tam, kam vidím" u mě neobstojí. Navíc jsem mu vzápětí dokázala, že na žaluzie sice vidí, ale prach si tam pěstuje taky. Tady měl opět logické vysvětlení o tom, jak celý život žije v blahé víře, že když vlastně ráno žaluzie otvírá a večer zavírá, tak prach nemá čas na usazení. Teď byl zklamán falešností své filozofie a hlavně tím, že ten zatvrzelý prevít je schopen držet se žaluzií přes veškerý pohyb. S hlubokými vráskami vypadal, že přemýšlí, kam by měl oznámit popření fyzikálních zákonů. Podobně jako na odhalování pamětní sochy nějakého slavného hrdiny bez dechu zíral, když jsem začala odtahovat křeslo. Nemohl pochopit, kdo mu tam všechen ten bordel nastrkal a zaradoval se jen nad dlouho hledanou ponožkou. Přičemž nesměle přiznal, že tu druhou do páru, když osiřela, asi před dvěma roky vyhodil.

Bála jsem se zeptat, jestli ve svém pokročilém věku ještě věří na skřítky a to hlavně na ty, kteří odnáší prach z vysavače do popelnice. Systém, jak vysavač dává červenou kontrolkou znamení, že má plný pytlík, považoval za hodný Nobelovy ceny. Vyzvídal, jestli bych s takovou poslušností respektovala vždycky okamžitě i kontrolku v případě její instalace doprostřed jeho čela. Abych ji nemohla přehlédnout. Myslím, že uvažoval o patentování a já jsem pevně přesvědčena, že toto třetí oko by se v tu ránu stalo nejdůležitějším mužským čidlem.

           Ovšem největší zděšení jsem způsobila v okamžiku, kdy jsem hubici zapnutého vysavače zvedla do zapovězené výšky očí a ještě výš, přímo ke stropu a začala jsem vysávat pavučiny, v nich lapené mouchy, můry a další teď již sušené oběti. Koukal na mě jako na třínohého artistu v cirkuse a čekala jsem, kdy začne tleskat a já ho přetáhnu hadicí od vysavače po hlavě. Jen vám přiznám, že smetí v poštovní schránce, která je sice podle mužské logiky zavřená, ale za ta léta tam všeličeho nalétá vrchovatě, tak ten jsem vytřela tajně, protože jsem se začínala zbaběle bát, že přítel pokukuje po telefonním seznamu, kde je na prvních stránkách kontakt na linku pomoci při domácím násilí.

           Na přítelovu obranu musím napsat, že se chvílemi do deratizačních akcí zapojil, ovšem za stálého hudrání "Sakramenský ženský" neboli v jeho mateřštině "Bloody women". Na závěr jsme seděli na gauči a kochali se odvedenou prací. Teda já se kochala. Přítel mi řekl, že všichni jeho kamarádi pavouci mají špatný den, protože se jim motá hlava po průchodu vysavačovým systémem. Vztekle jsem prohlásila, že naopak lidi platí těžký prachy na pouti za centrifugu a jeho přátelé ji dnes měli zadarmo.

           Na našem vztahu tato výuková akce nezanechala následky. Moc dobře totiž vím, že je to vždycky stejný a že vlastně nezanechala následky ani na přítelovu způsobu uklízení, natož myšlení. Možná i proto muže milujeme, jsou jiní než my a běda ženě, která by je chtěla předělávat.
Ale kdo to s nima má, ksakru, vydržet...
Marta

P. S. A já moc dobře vím, že až příště přijedu, bude prach všude tam, kam oči nevidí a srdce ho tudíž neželí a přítel se bude opět nefalšovaně divit, co se to stalo s jeho uklizeným bytem. A já zase budu s vysavačem v ruce litovat toho, že jeho hadice je moc silná na uškrcení. Jó a vo tom to na světě mezi ženskýma a mužskýma je.

Místo fotek posílám pár pohledů z koupených pohledů na mužská těla.

A PRO MUŽSKÝ, kteří dočetli až sem mám za odměnu pár fotek (první čtyři ignorujte, skočte zrovna na pátou)

Stará auta a mladý ženský (jenže ty vám neuklidí ani neuvaří). Snímky aut jsou z retro akce zvané Wintersun na Gold Coastu v Austrálii. Mám spousty fotek aut bez diváků, ale mně se líbí právě tyhle. Celou dobu jsem se bavila tím, jak chlapi zaujatě studovali auta. Kdyby tam chodila prsatá blondýna ve zlatých plavečkách nebo i bez nich, sotva by o ní okem zavadili.
Tady se říká: "BOYS = TOYS" něco jako v češtině mužský - hračičkové, ale já mám raději: "Kdo si hraje, nezlobí!"
Názvy aut berte jako orientační, taky nemůžu vědět všechno. A moje představy, co mužským letělo hlavou zrovna tak.



Fotogalerie .... zobrazit detail